Nejčastější otázky vyvolávají ty nejběžnější úkazy

Během let strávených na stromech a v jejich blízkosti jsem musel nejednou přehodnotit své dřívější pohledy a již mnoho krát se nám podařilo vymyslet nebo navrhnout řešení, jenž zabránilo, nebo alespoň oddálilo skácení daného jedince. Díky zkušenostem předchozích arboristů, konzultantů a projektantů máme v dnešní době opravdu mnoho možností a důmyslných řešení pro téměř jakoukoliv situaci. Za tu dobu, co se arboristika vyvíjí, bylo učiněno nesčetné množství "pokusů" , jak ošetřit, stabilizovat nebo odlehčit statný strom a přitom jej zachovat pro budoucí generace, aniž by byl po zásahu nějak poškozen. Taktéž existují statické a dynamické vazby, díky nimž jsme schopni stromy zafixovat a zabránit tak rozlomení koruny vedví.

Choroby a škůdci

Chorob, zejména bakteriálních a houbových, by vydalo na celou publikaci. Jak poznám, jestli je strom napaden nebo je zcela zdráv?

Někdy to lze poznat hned na první pohled. Koruna není vitální, listový aparát chabý, listy menší, než obvykle, žloutnou nebo sesychají, sesychá celá koruna včetně větví, praská borka, na kmeni nebo kosterních větvích jsou viditelné plodnice hub. To jsou jedny z mnoha důsledků napadení stromu nějakou chorobou nebo škůdcem. Bohužel jsou i případy, kdy strom nevykazuje absolutně nic z výše uvedených, ale přitom je již na pokraji uhynutí. Dobrým příkladem je dřevomor kořenový (Ustulina deusta, Kretzschmaria deusta). Tato černá, rosolovitá houba napadá kořeny stromu a během velice krátké doby rozloží celý kořenový systém. Strom je stále na pohled vitální, nikde žádné známky strádání, ale přesto již nemá kořeny a tím ani jakoukoliv oporu. Stává se tak vysoce rizikovým k vývratu a tudíž i naprosto nutným objektem k odstranění, zejména nachází-li se v oblasti, kde se pohybují lidé (ulice, parky). Nádherný příklad jsme měli v parku v Lipníku nad Bečvou, kde stál ohromný, červený buk. Překrásný strom s mohutnou korunou bez viditelné známky onemocnění. Náš kolega dělal na strom posudek a oznámil správě parku, že ten strom je nutné pokácet, jinak spadne. Jeho návrh byl zamítnut a strom skutečně do dvou týdnů spadl. Jako zázrakem se nikomu nic nestalo, dokonce ani zeď, přes kterou spadla celá koruna, neutrpěla žádný větší šrám. Jen o devadesát stupňů doprava se nachází budova školky. Jediné štěstí bylo, že se vše odehrálo přes noc a tím pádem se v parku nikdo nenacházel. Okamžitě od této chvíle byly zbývající posudky brány vážně a učiněna dostatečná opatření, aby se situace již neopakovala.

Nekróza jasanu, taktéž Chalara fraxinea. Jedná se o houbové napadení dřeviny, především jasanu ztepilého Fraxinus excelsior. Na stromech usychají listy, ale neopadávají, zasychají jednoleté a dvouleté výhony, tvoří se velké, hnědé léze na kmeni, praská kůra. Celkově dochází k chřadnutí celého stromu a později i k úhynu. První potvrzený případ napadení v Čr byl teprve v roce 2007 a do této doby prozatím není vyvinuto žádné stoprocentně funkční opatření.

Plodnice hub na kmeni nebo kosterních větvích

Pokud se objeví větší plodnice hub na kosterních větvích, kmeni nebo kořenové bázi, zpravidla jde o již silně napadený strom v pokročilém stádiu rozkladu. Listový aparát nemusí být nutně poškozen nebo nijak ovlivněn. Strom i v této fázi může žít dalších několik desítek let, ale je potřeba počítat s tím, že se z něj mohou a nejspíš i budou odlamovat kusy větví, může trouchnivět kmen a docházet tak k narušení stabilizace stromu. Vždy je na zvážení, jestli je nutné jedince pokácet, nebo jej lze ještě udržovat v provozu schopném a bezpečném stavu. Pakliže je již celý kmen pokryt plodnicemi, rozhodně nestojí za to riziko jej nechávat stát a čekat, až na někoho spadne.

Zarostlé dráty, železa, kameny a jiné předměty

Tento jev, dá li se to tak nazvat, je u nás celkem běžný. Ve spoustě případů se s tím strom nějak popere, zakonzervuje předmět ve svých útrobách a dále se vyvíjí zcela přirozeně. Horší situace nastává v momentě, když byl v minulosti okolo kmenu nebo silné, kosterní větve, omotán nějaký drát nebo silný provaz, který se nestačil rozložit a upadnout a toto pak obroste a posléze zaroste nově vznikající borkou a lýkem. Dojde tak k přerušení přirozeného tloustnutí větve nebo kmene po celém obvodu a následné obrůstání cizího předmětu tak způsobí, že se setkají dvě místa s kůrou nebo borkou a tato dvě místa se již nespojí. Zůstane tak defekt, který může způsobit náhlé zlomení.

Zhutněná půda

Jeden z nejběžnějších faktorů, který způsobuje zhoršený stav dřevin. Na první pohled naprosto neviditelný a mnoho lidí mu nepřikládá žádnou vinu. Bohužel se většinou jedná poškození, které se projeví až po několika letech. Nejhoršími činiteli jsou těžké stroje, ale i automobily a pro mladé stromy dokonce i pěší. Jedná se o zhutnění půdy vlivem provozu v těsné blízkosti stromu. Půda se udusává a nejen že se stává nepropustitelná pro vodu, ale taky pro plyny a vzduch a každým zhutněním dochází i k mírnému propadu, čímž se poškozují kořeny. Stromy to dávají najevo po pěti až sedmi letech sesycháním koruny v tom místě, kde byla a je půda zhutněná.

Statické a dynamické vazby

Jistě si každý z nás nejednou všimnul na stromech, resp. mezi jednotlivými terminály, nataženého lana, které je instalované v horní polovině stromu. Tato lana, říká se jim dynamické vazby, slouží primárně k zamezení rozlomení terminálů nebo odlomení velké větve z koruny a následnému pádu na zem, kde může napáchat škody na majetku, či lidském zdraví. Při správné instalaci a pravidelné kontrole nedochází k žádné destrukci stromu ani jinému poškození jedince. Tím, že je vazba nainstalovaná s průvěsem, nedochází ani k nechtěné fixaci kmenů a tím ztráty tvorby reakčního dřeva. To znamená, strom musí neustále reagovat na změny počasí, ročních období apod.

Statické vazby se instalují do spodní poloviny větvení, resp. do první třetiny a zabraňují taktéž rozlomení koruny či vylomení vělké větve. Ve většimě případů je můžete vidět na stromech, u kterých již v minulosti došlo k rozštípnutí kmene nebo je znatelně viditelná trhlina. Stejně, jako dynamické vazby, i vazby statické je nutné kontrolovat a po jistých intervalech přeinstalovat, aby nedocházelo k zarůstání jejích částí do stromu.

Jmelí a jeho "likvidace"

V současné době je jmelí (Viscum album) velkým tématem, hlavně v moravskoslezském kraji. Můžeme jej vidět prakticky všude a některé stromy už téměř nemají vlastní listí, protože jsou zcela pohlceny obrovskými koulemi jmelí. Otázka zní: "Co s tím?" 

Nejen na stromy, ale na vše živé, co je kolem nás, se snažím dívat v souvislostech. Netvrdím, že mé informace jsou naprosto správné a nejsou tudíž žádným dogmatem. Je to jen můj názor, nic víc. Dneska se se jmelím bojuje dvěma způsoby. Resp. třemi, ale ani o jednom nejsem přesvědčený, že je ten správný. 

Odstranění jmelí pomocí ořezu

Tvrdí se, že je to ekonomicky nejnáročnější zásah, který nemá dlouhého trvání, navíc stresuje stromy právě tím ořezem. Celkem se s tímto tvrzením ztotožňuji. I po odstranění veškerého jmelí je tam za rok, dva zpět v ještě větší míře. Navíc jakýkoliv řez do stromu je stresovým faktorem, který může mít na daného jedince negativní vliv.

Odstranění jmelí postřikem

Po testech z roku 2017 to vypadá, že postřik zabírá. Jmelí opadá a na příští sezónu neroste. Aplikace je nutná z plošiny, za bezvětří v bezlistém stavu stromů při teplotách od 4°C. Jedná se o "růstový regulátor", který se postřikovačem nanáší přímo na rostlinky jmelí. Tento regulátor způsobuje zvýšenou produkci fytohormonů a následuje předčasný opad lístků jmelí, zhoršení vitality a odumírání celých keříků. Tato metoda sama o sobě je u nás zatím v plenkách, a proto nelze tvrdit, že to stoprocentně funguje bez vedlejších účinků .  Jaké budou dopady postřiku na stromy, hmyz, okolí po několika letech zatím není jasné. 

Kácení dřevin při silném napadení

Také varianta! Ale až ta poslední! Při silném napadení a dlouhodobém působení jmelí na hostitelskou dřevinu dochází k silnému odběru vody ze stromu, tyto pak začnou schnout od koruny dolů a umírat. Dekapitace celého stromu může spustit tvorbu sekundární koruny a jedince tak lze udržet ještě několik let. Někdy už není zbytí a i tyto varianty se realizují.

Kombinace ořezu a postřiku

Myslím si, že tohle bude do budoucna nejčastější zásah, pakliže postřik bude fungovat.

A jaký je můj názor na celou situaci? Jmelí tady bylo, je a bude i nadále. Jeho obrovský výskyt v posledních letech je pravděpodobně způsobený úbytkem vody (půdní sucho), snížením vitality stromu a snažším napadením nejen jmelím. Dále znečištěné ovzduší, stresové faktory jako hluk, chemie v půdě (postřiky, hnojiva aj.) , úbytek přirozených lokalit pro ptactvo, jenž plody jmelí konzumuje a přenáší dál. Stručně řečeno, jedná se o obraz našeho hospodaření s krajiou a přírodou!